Život je krásný

Pěkné úterní poledne moji milí čtenáři,

pokud tady ještě alespoň jeden tedy zůstal...

Poslední dobou mám pocit,že nestíhám nic,chtěla bych fotit,chtěla 

bych malovat,hrát si s vnoučaty,vidět rodinu ...

Zatím jen chodím do práce a když mám volno cítím se tak unaveně,

že je pro mě vaření,úklid a běžná starost o domácnost akorát

dostačující a vždycky to volno tak rychle uteče.

Takže mám spostu plánů,ale kdy ?

Čeká mě operace krku,doktoři už říkají nezbytně nutná,

dost se bojím a nechci na to ani myslet.

I přes ujišťování,že by se nemělo nic stát mám v hlavě plno 

tragických věcí , že už se třeba nevzbudím a tak :)

Každopádně už na mě padla i myšlenka,že umřít

bych v žádném případě nechtěla.Kdo jo že jo :)

Po cestě z práce většinou neodolám a fotím,i když už se těším 

nesmírně domů,tak neodolám a u té Vltavy se zastavím,

pozoruji zapadající slunce,racky jak si štěbetají,

tu nádheru,které musím říct jsem dřív tak nevnímala.

Vůbec si teď víc všímám věcí okolo sebe,přírody,lidí...

Procházky mi dělají dobře a myslím,že se raduje i náš pes Kim,

který teď smutně čeká doma,než se vrátíme někdo z práce.

Snažíme se mu to vynahradit ve všech volných chvílích a vypadá v tu chvíli děsně šťastně.

Je to takovej srdcař <3

park u nás na Smíchově...tady to mám ráda

....vycházející slunce , to se mi vstává hned líp

naopak zapadající po cestě z práce...ale taky prostě nádhera

Musím říct,že

život je krásný

a to se vším špatným i dobrým co mi přináší a jsem 

nesmírně ráda,že tady na tom světě jsem.
Život je lepší a lepší s každým dalším rokem
a vážím si ho více čím jsem starší.

Mějte se zatím krásně,doufám,že i Vy se 

máte skvěle a daří se Vám.

Reny

Takové malé doznání

Hezké sobotní poledne všem kteří ke mě třeba po dlouhé době zavítají,

dlouho ale opravdu dlouho jsem tu nebyla.Dějí se teď okolo mě věci nějakým divným spádem,

cítím se jak když to ani nejsem já a trvá to už nějaký týden.

Na konci minulého roku zemřela partnerova maminka,o kterou jsem asi 9 let celodenně pečovala.

To trápení které byly poslední dny doma když už na tom byla velice špatně bylo

příšerné a i když jsem si dřív myslela,že mě to nijak nesebere tak sebralo,semlelo a bylo to všechno šílený víc než jsem si mohla představit.

Hned jsem musela naskočit do práce ,nezůstávat žádné zbytečné dny doma a protože

mám od malička problém s kyčlemi a nemůžu dělat například 12hod.směny na nohou

vzala jsem nabídku recepční v zemědělském muzeu v Praze.

Lidi vynikající,hlavně zaměstnanci muzea příjemní,chodila jsem tam ráda 

a těšila se na přislíbenou smlouvu na hlavní pracovní poměr.

Uběhl jeden měsíc,pak druhý a třetí už se mi opravdu nelíbilo pracovat pouze brigádně 

a tak jsem tlačila na firmu ,ale vše se protahovalo a komplikovalo

a já jsem nakonec odešla ještě ve zkušební době.

Se zkušenostmi co mám v pečování o mamku mne oslovila práce pečovatelky v dopmově seniorů.I nástupní plat vynikající,domov je sám o sobě pěkně zařízený spíše soukromého rázu,šla jsem do toho.

I když vím,jaké utrpení jsem si někdy prožila v domácím pečování,

měla jsem si opravdu asi nejdřív vše promyslet a nebo si nafackovat za takové rozhodnutí.

Lituji ty lidi,lituji je za to jak nedůstojný život tam musí žít a jak jsou rádi za každé milé slovo,za každý úsměv.Je to dřina,je to tahání nemohoucích lidí a smekám před těmi kdo to dělá dlouhodobě.

Najednou se připlížila špatná nálada,nechtělo se mi nikam jít,ani se projít,ani ráno vstát,

nechtěla jsem doma nic dělat,vařit,uklízet,jít třeba do kina...

Neměla jsem radost a pocit něčeho pěkného z ničeho.

Jasně člověk se musí zvednout a do práce jít,udělat nutné věci které prostě musí,

nějakou dobu to šlo,ale najednou to nešlo,sesypala jsem se a jen brečela.

Nejde mi to ani vysvětlit jak se člověk cítí a co prožívá,ale věřím,že to postihne 

občas asi hodně z nás.Jsem doma třetí týden.

Dva jsem jen proležela,prospala,nic jsem nedělal,nechtěla jsem ani vykouknout ven,

nikoho vidět ani si povídat.Možná kvůli lékům,

ale spala jsem jak když už budu spát věčně.

Teď třetí týden je mi trochu lépe,vzala jsem tužku a papír a kreslím a kreslím dokud není večer.

Jakoby si u toho odpočinu a vrací se mi trochu nějaká nálada a už ne jen ty špatné myšlenky.

Můj partner mi říká pojď,zmož se trochu,celou dobu,

ale nejde to a nemůže mi prostě nijak pomoct.Asi k tomu musím dojít postupně sama.Čeká mě hledání nové práce,protože práci pečovatelky opravdu dělat nemůžu a byla to špatná volba,i když jsem v dobré vůli chtěla být něco platná.Moc se na to necítím,ale budu muset začít znovu.

Když mám den strašně ráda prohlížím Vaše blogy,fotky a příběhy na Instagramu.

Všechno co těší Vás a trochu mi to pomáhá.Věřím,že se z toho brzy dostanu a budu to zase já.

Nakreslila jsem Anie Songe,snílka a vílu jak o sobě říká,častokrát k ní nakouknu pro nějakou radu jak být prostě taková svá,ale moc mi to zatím nejde.Její pozitvní nálada a tolik energie kterou srší mě tak nějak trochu nakopne,ale vím,že každý jsme prostě jiný.Léna Brauner,jemná osůbka malující obrazy jako ze sna je další koho jsem si načrtla a bavila mě.Je opravdu svá a ohromně zajímavá a moc ráda bych ji někdy ve skutečnosti potkala....

Tak Vám tady ty moje obrázky dnes přidám , můžete kouknout,ten kdo mě má na Instagramu si už určitě všiml.Mějte se zatím všichni moc krásně a přeji Vám úžasný víkend <3A děkuju !

Renča

...a moje pořád nejoblíbenější místo v bytě

<3

Prima dny

...od nás.Suším eukalyptus,u nás v květinářství mají větev za 15 kč,

no tak nekupte to.Pokaždé když jdu okolo a mají ho už si nesu :)

Jinak jsem před pár dny pořádala pro našeho Martínka - vnoučka 

skoro hon na povlečení LATTJO v Ikea,pořád vyprodané,no a najednou brzy ráno pípla sms s upozorněním,že je naskladněno 100 kusů.Dcera si ho moc přála koupit,

tak snídaně nesnídaně,naházela jsem na sebe oblečení a hrr na metro a ujížděla 

jsem ho koupit.Byla jsem pyšná,že jsem ho ukořistila :)

s povlečením jsem si domů vezla ještě nový přírůstek Calatheu,

vypadala strašně krásně,je obrovská a zdravá,tak jsem ji tam nemohla nechat no :)

no a s kytkou velkou jako hrom,jsem se pak klátila na schodech v metru,joooo,

umíte si to představit určitě dost živě,kdy jsem ráda,že frčím a lidi kolem mě nervozně chodí po schodech v metru a spěchají.

Ke kytičce ještě povlak na polštářek,který si hubou kupuju už fááákt dlouho,

tak  dokud je v prodeji :)

A když je ten čas dýní,peču je snad každé dva dny,

u nás doma jsou strašně oblíbené,tak jsem košík z Jysku který měl být na jemné polštářky 

obětovala na zeleninu do kuchyně.Stejně těch polštářků do koše zase

až tolik nemám :)

Tak to je v rychlosti dneska všechno,mám takovou dobrou náladu,že jsem zasedla a těšila se,že něco napíšu , i když sem skoro nikdo nechodí.

Ale mám milé lidi,kteří přijdou vždycky a já zase ráda chodím k nim a o tom to je :)

A už se nemůžu dočkat,až za chvíli zapnu telku a mrknu na první díl 

nového HERBÁŘE pro tenhle rok.Ten pořad miluju a mám s ním pocit,

že bych chtěla žít zdravěji,líp,naučit se vařit milion receptů a mít zahradu a zvířectvo všeho druhu 

a to všechno spojené ještě s pěkným pidi domečkem :) sen žít na vesnici.

Tak se mějte krásně.

Prima večer.

Renča

Tenhle domeček si nejspíš pořídím

Hezký podvečer,

poslední dobou řešíme každý den,pořád a neustále naše bydlení.

Zda se odstěhovat do Prahy,kde tvrdí můj muž,že má větší šanci na pracovní 

příležitosti,lépe zaplacené.Nebo se odstěhovat přes půl republiky kde jak

říká dávají lišky dobrou noc,ale kde bychom dostali krásný obecní byt.

Otázka bydlení mě poslední dobou nesmírně tíží a trápí.

Po odchodu od manžela zůstal ve společném bytě bohužel on,v bytě který jsem těžko vybojovala.

Společný život byl ale neúnosný a ani za cenu toho,že o něj přijdu

a půjdu bydlet do pronájmu mě nemohlo už nic zastavit.

Byt v Praze hledáme,samozřejmě taky jen v omezených možnostech,

ale upřímně se mi nechce do dalšího pronájmu,protože roky utíkají a co bude dál.

Moc bych si přála jen malinkatý domeček,jen později pro nás dva

a místo pro vnoučátka,které se těším,že budu hlídat a opravdu nejsem náročná.

Takže až se naštvu,pořídím si tenhle domeček.

No snad v něm nezmrznu :)Líbí se mi moc,mají ho vymyšlený

i uspořádaný dobře.

Mějte se krásně,hezký večer.

Renča

ROK,TETA A JE TOHO MOC

Pěkné odpoledne,

po dlouhé odmlce jsem zase tady.

Mezitím se u nás událo plno věcí.

Mimo toho mám plnou hlavu nápadů na přestavbu a předělávky co se týká našeho bytu a těším se,jak se do toho vložím

hned po svátcích,zatím to nadšení doma sdílím jen já,

ale to mi ani tak nevadí.

Šedá barva teď u mě hraje prim,je uklidňující,dobře vypadá 

hezky s ní ladí plno věcí v interiéru a tak se určitě 

pustím do výmalby.

Předevčírem se mi podařilo z H&M objednat moje 

první lněné povlečení,bylo opravdu za výbornou cenu,tak 

jsem musela a to co mám vyhlídnuté ze stránek : lenlinen.cz

přijde teda na řadu až v novém roce.

Tak teď k tomu ostatnímu.

Jsem čerstvá tetaNmalinkaté Natálky,které 

se zachtělo potěšit maminku na světě o měsíc dřív tak 

je opravdu droboučká a krásná.Je zdravá a to je hlavní.

Celá rodina byla radostí zblázněná,no co Vám budu říkat :)

Jsem už tetka jako hrom a taky babička a mám těch funkcí 

nějak hodně :)Děti mě ale potěší v každém případě,

ohromně k nim tíhnu a prostě je s nima ten svět veselý

a barevný a je to prostě radost.

No a náš kulihrášek Martínek ,můj vnouček měl 

už 1 ROK ...

Nesmírně rychle to uteklo,roste závratnou rychlostí,zřejmě po tatínkovi :) je s ním veselo,je to sluníčko

a já ho moc miluju,je to náš kluk.

A protože je mi teď na světě nějak líp a jsem tak nějak vyrovnanější a všechno mi připadá hezčí i ty východy a západy slunce,

občas lítám jako pošuk s foťákem a musím prostě cvaknout i kdyby já nevím co :) Mrkněte ...

A tím se tady zatím rozloučím,přípravy na Vánoce mě pomalu

volají a já se chystám,že si je letos pořádně užijeme.

Mějte se krásně,prima večer.

Renča

Nové bydlení pro syna

Pěkné sobotní odpoledne,

tento týden jsme řešily se synem jeho samostatné bydlení 

a nový začátek v malém bytě .

Nabídl se mu pronájem garsoniery v samotném historickém 

centru města a za mě tedy naprostá krása.

Byt má různé prvky starodávného bydlení,oblouky na stropech,

ještě staré trámy,malá okýnka ,no je kouzelný.

Do bytu jde po točitých schodech a já si jen tak v hlavě 

říkám,kdo asi nejspíš v tomto bytečku kdysi žil,

nebo co v něm bylo.

Pomohly jsme mu ho i s dcerou Pavlínkou zařídit 

a vlastně si při stěhování mákli všichni.

Ale už bydlí a tady je pár fotografií domu a okolí.

Přeji krásný víkend,u nás slunečný.

Renča

Podzimní nálady

...každý je asi máme, ale u mě už to hoří :)

Pěkný středeční den,

po nějakém čase jsem tu zpátky,ale s novým blogem.

Můj starý jsem s unáhlením smazala a po pár dnech zjistila,že mi 

psaní,povídání a tak vůbec inspirace od Vás tady prostě chybí.

Nevím,co mě poslední dobou chytá za nálady,má

doktorka mi řekla : "No to víte,chybí nám to sluníčko,

tak už to není takové veselé a cítíme se víc v depresivní náladě "

Nevím jestli jí teda můžu věřit,protože u mě se toho nakupilo 

víc,ale prozatím tedy budu spoléhat a věřit,

že je to počasím a že se to za pár dnů zlepší.

Tak Vás tedy vítám na blogu novém,který už nesmažu

a snad se ke mě někdo také vrátí,v to budu doufat jako bod č. 2 :)

Pořád to bude blog o všem možném i nemožném,třeba o nemožné rodině :) o plánech s bydlením,vnoučku Martínkovi,který právě vážně marodí , o mé vášni ke kreslení,fotografování i k životě.

Mějte se zatím moc hezky.

Renča