Pěkný slunečný týden

Krásné pondělní ráno,

sice jsem byla přes týden skoro pořád v práci,ale slunečné počasí

mi neskutečně zlepšilo náladu a byla to fakt krása.

V práci mám nového kolegu s kterým jsme si neskutečně padli do noty jak 

myšlením tak zájmy,společnou oblíbenou hudbou  a je to zase ještě o něco 

lepší těšení se tam,je to perfektní.

Cesty z práce nabraly taky suprovej směr,fotím co se dá :)

Tak přikládám pár fotek.

Kostel sv.Anny - Zlatá ulice Praha

naše divadelní kočička <3

Jeden z nejstarších domů staré Prahy

a jeden pohled k nám,kytičkám se daří a je to moje radost.

Přeji prima den a doufám,že i slunečný týden.

Mějte se krásně.

Renča

Když pracuješ v Národním divadle

Hezké ráno,
už docela dlouhou dobu bych chtěla napsat něco o mojí práci a taky prostorách a celkově pocitech jaké tahle změna přinesla.
Když jsem do Národního divadla nastupovala,moc jsem si úplně neuvědomovala jaké to bude,
mezi jakými lidmi se třeba budu pohybovat,jaké pěkné prostory uvidím každý den,prostě to přicházelo postupně každý den...
Pracuji jako recepční (klasická vrátná ) v prostorách Anenského areálu v Praze starém městě.
Budova sama o sobě má dalekosáhlou historii,přilehlý kostel sv.Anny který kdysi obýval řád Dominikánek,později Templáři,dále král Lucemburský a dalších...je to opravdu rozsáhlá budova,se spletitými chodbami,nachodíte se než vše projdete,to mi věřte :)
Moc se mi líbí odkryté malby na stěnách,pro mě je to něco naprosto úžasného a čiší z toho ty dávné doby kdy po chodbách opravdu běhaly například jeptišky.Často si je tam i představuji :)
Prostory má nyní k užívání převážně balet ND,jsou zde baletní sály,ale nově také činohra ND.

Takže,potkat se se všemi jako je Michal Štípa,Nikolka Márová,paní Podařilová,pan Kodet,pan Hajn,s Alinou Nanu,Ondrou Vinklátem,Míšou Wenzelovoua prostě to bych musela sepsat skoro celý soubor tanečníků ....

Jsou to úžasný mladý lidi,vlastně musím říct,že všichni ohromně milý,že je strašně fajn se s nimi potkávat,že se tam často zasměju,že se tam i díky nim cítim děsně dobře a že je to poprvé práce taková,že se do ni těším a děkuju si potichu,že jsem do ní tenkrát nastoupila.

Pak ještě činohra...herci jsou další příjemný zážitek mého každého dne tam.
Je hezké prohodit pár slov s každým s kým to je možné,nevěřili by jste jak je milý pan
Němec,nebo paní Preissová,paní Medvecká nebo Boušková,Janžurová,pan Orozovič,Rašilov,Švehlík i můj velký oblíbenec David Matásek.a v neposlední řadě taky třeba pan Kassai.
Ty všechny vídám a je to něco božskýho a miluju to tam !

Takže to je zatím asi tak všechno k prvnímu článku z mojí práce <3
Kdyby Vás cokoli zajímalo pište,ptejte se , budu jen ráda.
Mějte se hezky a přeji co nejkrásnější víkend !
Renča

Krásné svátky

                                        Přeji všem krásné a pohodové Vánoce,
            ve zdraví,poklidu,v přítomnosti nejmilejších lidí.Každému takové,
                                   jaké by si přál.To Vám všem ze srdce přeje 

                                                                        Renata

Život je krásný

Pěkné úterní poledne moji milí čtenáři,

pokud tady ještě alespoň jeden tedy zůstal...

Poslední dobou mám pocit,že nestíhám nic,chtěla bych fotit,chtěla 

bych malovat,hrát si s vnoučaty,vidět rodinu ...

Zatím jen chodím do práce a když mám volno cítím se tak unaveně,

že je pro mě vaření,úklid a běžná starost o domácnost akorát

dostačující a vždycky to volno tak rychle uteče.

Takže mám spostu plánů,ale kdy ?

Čeká mě operace krku,doktoři už říkají nezbytně nutná,

dost se bojím a nechci na to ani myslet.

I přes ujišťování,že by se nemělo nic stát mám v hlavě plno 

tragických věcí , že už se třeba nevzbudím a tak :)

Každopádně už na mě padla i myšlenka,že umřít

bych v žádném případě nechtěla.Kdo jo že jo :)

Po cestě z práce většinou neodolám a fotím,i když už se těším 

nesmírně domů,tak neodolám a u té Vltavy se zastavím,

pozoruji zapadající slunce,racky jak si štěbetají,

tu nádheru,které musím říct jsem dřív tak nevnímala.

Vůbec si teď víc všímám věcí okolo sebe,přírody,lidí...

Procházky mi dělají dobře a myslím,že se raduje i náš pes Kim,

který teď smutně čeká doma,než se vrátíme někdo z práce.

Snažíme se mu to vynahradit ve všech volných chvílích a vypadá v tu chvíli děsně šťastně.

Je to takovej srdcař <3

park u nás na Smíchově...tady to mám ráda

....vycházející slunce , to se mi vstává hned líp

naopak zapadající po cestě z práce...ale taky prostě nádhera

Musím říct,že

život je krásný

a to se vším špatným i dobrým co mi přináší a jsem 

nesmírně ráda,že tady na tom světě jsem.
Život je lepší a lepší s každým dalším rokem
a vážím si ho více čím jsem starší.

Mějte se zatím krásně,doufám,že i Vy se 

máte skvěle a daří se Vám.

Reny

Jaro funguje

Hezké nedělní ráno,

musím říct,že čím víc je hezké počasí,

tím líp mi je a najednou by se mi chtělo dělat všechno :)

Jsem za to neskutečně ráda,

zatím doma dělám drobné změny,

do ložnice jsem si přemístila více rostlinek,cítím 

se tak nějak líp a je to i takové zabydlenější

a pro mne hezčí i na oko.

Sluníčko už je z fotek vidět a tak i když je kvalita 

fotek mizerná,už je na nich alespoň trochu něco vidět :)

Namalovala jsem si dva povlaky IKEA na polštářky,

takový nárazový nápad,ale třeba na Instagramu se 

celkem líbily a mě dělají taky radost.

Tak to je tak krátce všechno,

mějte se krásně a užívejte si snad slunečnou neděli <3

Renča

Byla u mě moje Pavlínka s naším Martínkem 

a taky mi to obrovsky zvedlo náladu,

je to skvělej kluk :)

...no a tady je jasně vidět,že i já mám doma občas bordel :)

Ale přetřela jsem naši šedivou linku 

a s tou bílou přišlo myslím víc světla do kuchyně

Takové malé doznání

Hezké sobotní poledne všem kteří ke mě třeba po dlouhé době zavítají,

dlouho ale opravdu dlouho jsem tu nebyla.Dějí se teď okolo mě věci nějakým divným spádem,

cítím se jak když to ani nejsem já a trvá to už nějaký týden.

Na konci minulého roku zemřela partnerova maminka,o kterou jsem asi 9 let celodenně pečovala.

To trápení které byly poslední dny doma když už na tom byla velice špatně bylo

příšerné a i když jsem si dřív myslela,že mě to nijak nesebere tak sebralo,semlelo a bylo to všechno šílený víc než jsem si mohla představit.

Hned jsem musela naskočit do práce ,nezůstávat žádné zbytečné dny doma a protože

mám od malička problém s kyčlemi a nemůžu dělat například 12hod.směny na nohou

vzala jsem nabídku recepční v zemědělském muzeu v Praze.

Lidi vynikající,hlavně zaměstnanci muzea příjemní,chodila jsem tam ráda 

a těšila se na přislíbenou smlouvu na hlavní pracovní poměr.

Uběhl jeden měsíc,pak druhý a třetí už se mi opravdu nelíbilo pracovat pouze brigádně 

a tak jsem tlačila na firmu ,ale vše se protahovalo a komplikovalo

a já jsem nakonec odešla ještě ve zkušební době.

Se zkušenostmi co mám v pečování o mamku mne oslovila práce pečovatelky v dopmově seniorů.I nástupní plat vynikající,domov je sám o sobě pěkně zařízený spíše soukromého rázu,šla jsem do toho.

I když vím,jaké utrpení jsem si někdy prožila v domácím pečování,

měla jsem si opravdu asi nejdřív vše promyslet a nebo si nafackovat za takové rozhodnutí.

Lituji ty lidi,lituji je za to jak nedůstojný život tam musí žít a jak jsou rádi za každé milé slovo,za každý úsměv.Je to dřina,je to tahání nemohoucích lidí a smekám před těmi kdo to dělá dlouhodobě.

Najednou se připlížila špatná nálada,nechtělo se mi nikam jít,ani se projít,ani ráno vstát,

nechtěla jsem doma nic dělat,vařit,uklízet,jít třeba do kina...

Neměla jsem radost a pocit něčeho pěkného z ničeho.

Jasně člověk se musí zvednout a do práce jít,udělat nutné věci které prostě musí,

nějakou dobu to šlo,ale najednou to nešlo,sesypala jsem se a jen brečela.

Nejde mi to ani vysvětlit jak se člověk cítí a co prožívá,ale věřím,že to postihne 

občas asi hodně z nás.Jsem doma třetí týden.

Dva jsem jen proležela,prospala,nic jsem nedělal,nechtěla jsem ani vykouknout ven,

nikoho vidět ani si povídat.Možná kvůli lékům,

ale spala jsem jak když už budu spát věčně.

Teď třetí týden je mi trochu lépe,vzala jsem tužku a papír a kreslím a kreslím dokud není večer.

Jakoby si u toho odpočinu a vrací se mi trochu nějaká nálada a už ne jen ty špatné myšlenky.

Můj partner mi říká pojď,zmož se trochu,celou dobu,

ale nejde to a nemůže mi prostě nijak pomoct.Asi k tomu musím dojít postupně sama.Čeká mě hledání nové práce,protože práci pečovatelky opravdu dělat nemůžu a byla to špatná volba,i když jsem v dobré vůli chtěla být něco platná.Moc se na to necítím,ale budu muset začít znovu.

Když mám den strašně ráda prohlížím Vaše blogy,fotky a příběhy na Instagramu.

Všechno co těší Vás a trochu mi to pomáhá.Věřím,že se z toho brzy dostanu a budu to zase já.

Nakreslila jsem Anie Songe,snílka a vílu jak o sobě říká,častokrát k ní nakouknu pro nějakou radu jak být prostě taková svá,ale moc mi to zatím nejde.Její pozitvní nálada a tolik energie kterou srší mě tak nějak trochu nakopne,ale vím,že každý jsme prostě jiný.Léna Brauner,jemná osůbka malující obrazy jako ze sna je další koho jsem si načrtla a bavila mě.Je opravdu svá a ohromně zajímavá a moc ráda bych ji někdy ve skutečnosti potkala....

Tak Vám tady ty moje obrázky dnes přidám , můžete kouknout,ten kdo mě má na Instagramu si už určitě všiml.Mějte se zatím všichni moc krásně a přeji Vám úžasný víkend <3A děkuju !

Renča

...a moje pořád nejoblíbenější místo v bytě

<3